Česko-německý fond budoucnosti v pátek večer udílel v Postupimi Česko-německou novinářskou cenu 2024. Celkem osm českých a německých autorek a autorů si převzalo ocenění z rukou velvyslanců obou zemí a dalších významných osobností.
Slavnostní ceremoniál v historické Schinkelhalle inscenovali umělci z pražského divadelního souboru Studia Hrdinů a provázel jím dlouholetý moderátor německé televize ZDF Eric Marr. Večer svým proslovem otevřel přední německý historik a šéf památníků Buchenwald a Mittelbau-Dora Jens-Christian Wagner. Publikum na místě tvořili jak novináři a čestní hosté, tak obyvatelé Postupimi a diváci z obou zemí. Ostatní mohli sledovat předávání Česko-německé novinářské ceny 2024 v přímém přenosu iVysílání České televize a německé stanice MDR/Mitteldeutscher Rundfunk.
Úvod večera tentokrát patřil Adamu Černému, který předčasně zemřel letos v červnu. Připomněli jsme si našeho dlouholetého člena poroty, novináře, komentátora, předsedu Syndikátu novinářů České republiky a skvělého člověka.
Celkem se o novinářskou cenu ucházelo rekordních 121 příspěvků. Ceny v kategoriích text, audio a multimédia si odnesli tito vítězové: Marek Švehla (Respekt), Philipp Krohn (FAZ), Adéla Petrová (Český rozhlas Radiožurnál), Marianne Allweiss (Deutschlandfunk), Pavel Šimák (Česká televize) a Katrin Molnár & Jana Šustová (arte).
Zvláštní cenu Mileny Jesenské získal Lukáš Houdek (HateFree Culture).
Ředitelé Fondu budoucnosti Petra Ernstberger a Tomáš Jelínek komentují 9. ročník Česko-německé novinářské ceny:
Novinářská cena byla letos výjimečná jak počtem příspěvků, tak různorodostí témat. Vedle těch ryze česko-německých a historických se do zorného pole novinářů v obou zemích dostaly i příběhy, které přesahují naše hranice a rezonují ve veřejnosti. Najdeme mezi nimi memento obětí romského holocaustu i komunistického režimu, poutavé vyprávění producenta, který otevřel dveře českým pohádkám do německého televizního světa, nebo pohled české a německé autorky na integraci vietnamské menšiny do české společnosti. Vítězní novináři před námi rozprostřeli opravdu pestrou paletu témat.
Česko-německou novinářskou cenu uděluje Česko-německý fond budoucnosti společně s novinářskými svazy obou zemí, tj. Deutscher Journalistenverband a Syndikát novinářů ČR.
Vítězky a vítězové
Kategorie Text
Cenu v kategorii český text získal Marek Švehla za reportáž Das Jízdenka v týdeníku Respekt z 19. 8. 2023. Jak je těžké pro cizince si ji koupit, si ověřil sám. Tou inkriminovanou jízdenkou je „das Deutschlandticket“ jen za 49 eur. Kdo ji má, může projezdit regionálními vlaky celé Německo. „To nezní vůbec špatně!“ řekl si prozíravý český novinář a vyrazil do sousední země. A s nadhledem popsal zapeklitou cestu byrokratickou džunglí, kterou si prošel, než se k cenné jízdence dostal.
„Můžete v pouhých osmi odstavcích popsat dobrodružnou cestu k Deutschlandticketu. Pokud to ovšem umíte. Marek Švehla to umí, protože disponuje vším, co je k tomu potřeba: nekompromisním pohledem, vybroušeným slovem a správnou dávkou humoru,“ komentuje zvládnuté novinářské řemeslo ve svém laudatiu zkušený německý novinář Daniel Brössler z deníku Süddeutsche Zeitung.
Cenu za německy psaný text dostal Philipp Krohn za reportáž Herr Tau und die Zukunft (Pan Tau a budoucnost) zveřejněnou v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung a v delší verzi na jeho webových stránkách 6. 11. 2023. Pan Tau s kouzelnou buřinkou byl hrdinou několika generací českých dětí. Ale zároveň i dětí německých, znaly ho totiž z televize ARD. V době, kdy socialistické Československo a kapitalistické západní Německo od sebe dělila neprostupná železná opona, se rozvíjela úspěšná spolupráce mezi českými tvůrci filmových pohádek a stanicí Westdeutscher Rundfunk, kde vedl redakci tvorby pro děti producent Gert Müntefering. Právě díky němu se koprodukce například při natáčení pohádky Tři oříšky pro Popelku a dalších úspěšných titulů dostala do západoněmecké televize. V 88 letech si Müntefering přijel pro ocenění na Festival dětských filmů v Ostrově u Karlových Varů. A jak se to všechno tenkrát přihodilo, vyprávěl reportérovi prestižního deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung.
„Ceny se udělují autorům, kteří svými příběhy čtenáře obohatí a překvapí. Kteří ukážou v novém světle něco, co je sice důvěrně známé, ale bylo doposud přehlíženo. Kteří provedou rozsáhlé rešerše. Kteří se s hrdiny svých příběhů vydávají na cestu a poutavým jazykem i obrazy na ni zvou i čtenáře. A přesně to se podařilo Philippu Krohnovi v jeho textu,“ vystihuje přínos a kvalitu reportáže Tomáš Lindner, novinář a komentátor týdeníku Respekt.
Kategorie Multimédia
V kategorii multimédia v českém jazyce získal ocenění režisér Pavel Šimák za dokumentární film Franz Kafka – známý neznámý, který odvysílala Česká televize 4. 6. 2024. Záhadný samotář, geniální podivín, vizionář diktatur 20. století – takový je vžitý obraz Franze Kafky, nikoliv skutečného člověka, ale jen mýtu s ním spojeného. Člověka za tímto mýtem se snaží odhalit vítězný snímek Pavla Šimáka, který vznikl v mezinárodní koprodukci České televize a německo-francouzské stanice ARTE. Dokumentární portrét slavného spisovatele přichází s dosud nepublikovanými fakty a archivy o jeho životě, přináší novou interpretaci vztahu mezi autorem a jeho dílem.
„Pavel Šimák využívá všech možností, které má filmař k dispozici: archivních materiálů a svědectví pamětníků, odborníků z Francie, Německa a Česka a také grafických triků. To vše je umně skloubeno do montáže, která je neuvěřitelně lehká a zábavná, a díky tomu – přestože trvá přes 50 minut – není zdlouhavá. Poznávat tohoto Franze Kafku je zkrátka velký zážitek,“ komentuje ve svém hodnocení Peter Lange, rozhlasový redaktor a někdejší pražský korespondent ARD a Deutschlandradio.
Kategorii multimédia v německém jazyce vyhrál reportážní film Prags vietnamesische Community startet durch (Pražská vietnamská komunita na vzestupu), který pro televizní stanici Mitteldeutscher Rundfunk společně natočily česká a německá autorka Katrin Molnár a Jana Šustová a vysílala ji stanice ARTE 8. 3. 2024. Hledání identity, propojování rozdílných kultur a navazování mezilidských vazeb jsou témata, na kterých stojí jak česká a německá společnost, tak i naše civilizace. Autorky provázejí mladé protagonisty vietnamské menšiny v Praze, představitele druhé a třetí generace přistěhovalců, kteří do Česka přicházeli od 70. let minulého století za prací, a sledují, jak se pokouší vytvořit nové vztahy mezi oběma národy na základě vzájemného poznání a porozumění.
„Snímek Katrin Molnár a Jany Šustové nás vezme na pražský ,Banana Fest‘, festival vietnamské kultury, jehož organizaci mají na starost právě mladí vietnamští dospělí. Jejich cílem je ,ukázat tradice moderně‘ a oslavit – spolu s českými návštěvníky – rozmanitost vietnamské kultury. Že se jim jejich úsilí daří, můžeme díky citlivému doprovodu kamery sledovat i u své obrazovky,“ hodnotí ve svém laudatiu členka poroty a nezávislá novinářka Veronika Kupková.
Kategorie Audio
V kategorii audio zvítězila v češtině reportáž Adély Petrové pod názvem Lety u Písku. Opomíjená historie romského holocaustu, kterou odvysílal Český rozhlas Radiožurnál 11. 5. 2024. Šest čtyřminutových reportáží tvoří seriál o Památníku v Letech u Písku a přinášejí pohled do historie a současnosti jednoho z nejvýznamnějších, ale zároveň nejméně známých pietních míst holocaustu v České republice. Nový areál by měl sloužit nejen jako vzpomínka na oběti nacismu, ale také jako místo, kde se oslavuje život.
Libuše Černá, autorka a novinářka z německého svazu novinářů (DJV / Deutscher Journalistenverband) popsala v laudatiu přínos reportáže: „Adéla Petrová konzultovala (téma) s odborníky, historiky, kulturními pracovníky a pedagogy. Ke slovu se dostal potomek přeživších. Využila i archivní materiál. Tímto dramaturgickým obloukem se nám dostalo jak informací o minulosti, tak i o dalším vývoji a perspektivách. Rozmanitost hlasů a pohledů vytváří komplexní obraz památníku v Letech.“
Cenu v kategorii audio v němčině získala Marianne Allweiss za reportáž Grenztote am Eisernen Vorhang: Zähe Aufarbeitung in Tschechien (Smrt u železné opony: Zdlouhavé vypořádávání se s minulostí v Česku) odvysílanou na stanici Deutschlandfunk dne 22. 7. 2023. Jak těžké je otevírat minulost, pojmenovat zločin a hledat viníky? Kdo nese zodpovědnost za smrt lidí, kteří byli zastřeleni na hranicích v 80. letech 20. století, když se pokusili uprchnout z komunistického Československa do západního Německa? A jaký smysl má dnes je postavit před soud? Reportážpražské korespondentky ARD a Deutschlandradioo tom, jak se Česko pomalu vypořádává s vlastní minulostí.
„Marianne Allweiss představuje posluchačům v reportáži mezinárodní platformu, jejímž cílem je koordinovat zpracování totalitní minulosti v evropském měřítku. Jeden úspěch už platforma na svém kontě má: podáním žaloby v Německu v roce 2016 a o rok později v Česku se jí podařilo otevřít soudní řízení s příslušníkem nejvyšších pater československého komunistického aparátu. A tím de facto deklarovat, že střelba na československých hranicích, kde zahynuly stovky nejen českých, ale i východoněmeckých a mnoha dalších uprchlíků z východní Evropy, není promlčená ani po půl století,“ shrnuje hlavní poselství reportáže novinářka Lída Rakušanová.
Zvláštní cena Mileny Jesenské
Nezávislý novinář, aktivista a umělec Lukáš Houdek získal toto ocenění za sérii podcastů, v nichž mapuje příběhy dětí z Namibie, které v 80. letech přijely do Československa a NDR. V socialistických zemích vyrůstaly, chodily do školy a žily po dobu, kdy jejich země bojovala za nezávislost na JAR. Když se musely vrátit do afrického domova, přišly do úplně cizí země. Přímo v Namibii s nimi natáčel Lukáš Houdek v rámci vládní iniciativy HateFree Culture. Na jeho webových stránkách zveřejnil 13. 8. 2023 šest audio-reportáží pod společným názvem Kde domov můj? Hledání identity lidí rozkročených mezi dvěma kontinenty je zachycené v autentickém vyprávění a vzpomínkách dnes namibijských občanů. Všechny nahrávky získá pro svůj archiv nadace Paměť národa.
„Z podcastové série je zřejmé, jak intenzivní vazby si děti během krátké doby ke svému okolí dokážou vytvořit a jak traumatizující je pro ně ztráta takového domova. Vzhledem ke stále hlasitějším výzvám k uzavírání hranic a vyhošťování (a to i dětí a mladých lidí, kteří zde vyrostli), které se dnes stále silněji ozývají napříč celou Evropou, je tato podcastová série zároveň naléhavým apelem na lidskost: respektujme právo dětí na jejich domov, ať už ho našly kdekoli a z jakéhokoli důvodu,“ výstižně charakterizuje poslání s aktuálním přesahem redaktor rozhlasové stanice Hessischer Rundfunk a bývalý korespondent v ČR Christoph Scheffer.