Heidi Wolf: Stavitelka mostů

Nositelkou Zvláštního ocenění za dlouhodobou vynikající novinářskou činnost se v roce 2020 stala Heidi Wolf. Tato novinářka z česko-bavorského pohraničí zasvětila svůj život tomu, aby se lidé z obou stran hranice mohli lépe poznat – a aby tak železná opona padla nejen politicky a na papíře, ale také v myšlení a vnímání lidí, kteří v těsné blízkosti hranice žijí. 

Jsem novinářka tělem i duši. Chtěla jsem se dozvědět, jak se daří lidem na druhé straně, jak se cítí, jak to u nich vypadá. Všechno tam bylo úplně jiné než u nás, otevřelo mi to úplně nový svět. Byla jsem prostě zvědavá. Chtěla jsem se dozvědět všecko možného a do hloubky. Nechtěla jsem vyprávět jen o hezkých stránkách, ale o životě, jakým opravdu je.

Heidi Wolf

Málokdo dokáže stavět mosty mezi světy tak věrohodně jako Heidi Wolf. Celkem má za sebou na 700 reportáží a příspěvků pro Bavorský rozhlas na téma česko-německé sousedství. Ve svých reportážích se s neobyčejnou empatií věnovala lidem na obou stranách hranice. Jejich všedním starostem a radostem, jejich tradicím a zvykům, jejich snům.

Lída Rakušanová

Heidi Wolf

Na obou stranách česko-německé hranice existuje řada lokálních novinářů, kterým se po pádu železné opony daří úhor česko-německých vztahů zdárně obdělávat. Všichni si zaslouží uznání a obdiv.

Jen málokteří však za sebou zanechají stopu tak výraznou jako Heidi Wolf, redaktorka a reportérka Bavorského rozhlasu pro region Bavorský les, ale také iniciátorka a zprostředkovatelka řady přeshraničních kontaktů a projektů v oblasti kultury, a po pádu železné opony i žádaná moderátorka na česko-německých diskusních pódiích. 

Heidi Wolf zná bavorsko-české pohraničí důvěrně. Z Arnschwangu, jejího rodiště, je to na hraniční přechod ve Folmavě něco málo přes deset kilometrů, ale v době jejího dětství a dospívání tam končil svět. Lidé kolem ní žili zády k železné oponě a dětem vštěpovali, aby se k hranici s Československem, opevněné ostnatým drátem,  neopovážily ani přiblížit, protože jim tam hrozí smrtelné nebezpečí. 

Pro mladou adeptku žurnalistiky byla tato „Terra incognita“ výzvou. Už v 70. letech minulého století, ještě jako studentka a poté redaktorka regionálních novin, se snažila navázat kontakty na české straně hranice a ukázat bavorským čtenářům, že jejich sousedé za železnou oponou nejsou žádné strašidelné přízraky, ale konkrétní lidé z masa a kostí. Šla na to přes umění a přes kulturu, spoluorganizovala umělecké akce, poskytovala svému publiku příležitost k autentickému pohledu na druhou stranu hranice. 

Po pádu železné opony se česko-bavorské pomezí stalo pro Heidi Wolf, už jako redaktorku Bavorského rozhlasu, srdeční záležitostí. Celkem má za sebou na 700 reportáží a příspěvků s touto tématikou. Se svým mikrofonem byla jako reportérka z východního Bavorska samozřejmě u otevírání každého hraničního přechodu, u každé oficiální akce nebo jubilea, ale ve většině svých reportáží se s neobyčejnou empatií věnovala lidem na obou stranách hranice. Jejich všedním starostem a radostem, jejich tradicím a zvykům, jejich snům. 

Nezapomenutelná jsou její rozhlasová putování šumavskou krajinou v kontextu literární historie, v nichž se hranice mezi Šumavou, Bavorským lesem a hornorakouským regionem Mühlviertel na jihočeském pomezí stávají spojnicí fascinujícího celku. Málokdo dokáže stavět mosty mezi světy tak věrohodně jako Heidi Wolf.

Lída Rakušanová (laudatio)