Veronika Kindlová ve svém rozhlasovém příspěvku mapuje celou řadu aspektů spojených s „přesídlováním“ německých obyvatel, kteří po 2. světové válce skončili v tehdejším východním Německu. Oproti sudetoněmecké menšině na západě, především v Bavorsku, se o československých Němcích ve východním bloku dozvídáme v mediálním světě jen velmi málo. Veronika Kindlová tak oslovuje nejen jejich odchod do sovětské okupační zóny a sžívání se s původními obyvateli, ale také odvrácenou stranu života v komunistickém režimu, se kterou se jejich protějšci na druhé straně vnitrostátní hranice nemuseli potýkat.
Já jsem asi jako většina lidí odsun vnímala vždycky jako něco, co směřovalo do Bavorska, možná do Bádenska-Württemberska, pár lidí někam dál. A postupně mi začínalo docházet, že docela významná část Němců, skoro třetina, šla do oblastí, které byly okupované sovětskou armádou a ze kterých se postupně stalo Východní Německo. Nemohli se hlásit ke svojí identitě na rozdíl od těch, kteří byli na západě, kde naopak jejich identita byla podporovaná a dodnes je. Většinou museli zapomenout na svůj původ a přijmout východoněmeckou identitu.
Veronika Kindlová
Českoslovenští Němci odsunutí do NDR: Mezi funkcionáři východoněmeckého režimu byli i rodáci z Československa
Téma odsunu sudetských Němců z poválečného Československa máme u nás spojené téměř výlučně s osudy lidí, kteří nakonec skončili na území pozdějšího západního Německa, hlavně Bavorska. Zatímco tyto aspekty sudetoněmecké historie byly v české veřejné debatě a mediálním éteru přítomny velmi, téma německy mluvících obyvatel Československa, kteří po skončení druhé světové války zamířili do sovětské okupační zóny, zůstávalo asi z důvodu menší kontroverznosti vždy spíše stranou zájmu.
Filip Nerad
Pošlete vítězný příspěvek do světa!
Zaujal vás příspěvek? Podělte se o něj s těmi, které by mohl také oslovit!