Lída Rakušanová: Hlas svobody

Nositelkou Zvláštního ocenění za dlouhodobou vynikající novinářskou činnost se v roce 2022 stala Lída Rakušanová. Výrazná osobnost československého exilu ale i polistopadové éry, která téměř celý svůj profesní život zasvětila česko-německým vztahům. Působila v Rádiu Svobodná Evropa, denících Tagesspiegel, Passauer Neue Presse nebo v Českém rozhlase a televizi. Aktuální dění v Česku i Německu komentuje i dnes, a to vždy přímočaře, s empatií a humorem jí vlastními.

Když jsem byla poprvé v Československu hned po listopadu ‘89, tak jsem se setkávala s obrovskou euforií, že teď už bude jenom líp. Ale já jsem si uvědomila, že naopak teď to teprve všechno začíná. Dnes stojí před všemi novináři obrovská výzva předejít tomu, aby populisté a nacionalisté získávali navrch.

Lída Rakušanová

Komentáře Rakušanové nejsou nikdy polemické, jsou vždy věcné, diferencované a nezaujaté. Zároveň je však přímočarou a vtipnou novinářkou. Lída Rakušanová si je totiž ve svém počínání jistá. Z jejích názorů je znát osobní životní zkušenost, moudrost a empatie. Její postoj je naprosto pevný, vychází z přání po spojenectví a smíření.

Libuše Černá

Lída Rakušanová

Lídu Rakušanovou snad ani nemusím představovat. Je velmi osobitá a její hlas je tolik známý – proto jsme ho mohli slyšet i v českém oscarovém filmu Kolja, v němž vystoupila takříkajíc ve své vlastní roli. Téměř celý svůj profesní život zasvětila česko-německým vztahům, ať už v Rádiu Svobodná Evropa, denících Tagesspiegel, Passauer Neue Presse nebo v Českém rozhlase a televizi.

Rakušanová přitom vždy usiluje o objasnění, pochopení a porozumění. Myslí na své publikum a dbá na to, aby se věnovala tématům, která danou cílovou skupinu jednoznačně zajímají. Bez ohledu na to, zda se obrací na české nebo německé čtenáře a posluchače. 

Texty Lídy Rakušanové jsou jasné, přímočaré a jednoznačné. Nevyhýbá se ani politicky sporným tématům, například když konstatuje, že odsun sudetských Němců byl genocidou, že neznalost historických faktů může i nadále vést k politické manipulaci a že sudetští Němci by dnes mohli být pro Českou republiku a její politiku dokonce těmi nejlepšími lobbisty.

Komentáře Rakušanové nejsou nikdy polemické, jsou vždy věcné, diferencované a nezaujaté. Zároveň je však přímočarou a vtipnou novinářkou. Například když ve svých pamětech popisuje, jak na základní škole při oslavných projevech prohodila jméno Stalina za Lenina, nebo když vypráví, jak o několik let později odepřela agentovi české státní bezpečnosti Minaříkovi vstoupit do jejího mnichovského bytu.

Lída Rakušanová si je totiž ve svém počínání jistá. Z jejích názorů je znát osobní životní zkušenost, moudrost a empatie. Její postoj je naprosto pevný, vychází z přání po spojenectví a smíření. Jak jednou řekla Milena Jesenská:

„Silného poznáte podle způsobů, jakým se chová ke slabým. Člověk, cítící pevnou půdu pod nohama, nemá zapotřebí, aby hanil slabší, ani aby pochleboval silnějším. K těm i oněm má mírumilovné gesto shovívavosti.“

Lépe to vyjádřit nelze. V tomto duchu blahopřeji jménem poroty Lídě Rakušanové k mimořádnému ocenění za její dlouholetou vynikající novinářskou práci.

Libuše Černá (Laudatio)