Vítězové Česko-německé novinářské ceny

Lukáš Houdek je umělec a dokumentarista. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Byl manažerem vládní kampaně HateFree Culture a podílí se na několika humanitárních iniciativách. Aktivně se věnuje umělecké tvorbě, v níž se zabývá především tématy identity, násilí a nenávisti nebo bezpráví. Je autorem několika oceňovaných rozhlasových dokumentů a podcastů.

Katrin Molnár vystudovala germanistiku, obecnou a srovnávací literaturu a divadelní vědu. Od roku 2004 pracuje jako externí spolupracovnice stanice MDR a věnuje se především tématům z východní Evropy a nástupnických států Sovětského svazu. Jako autorka na volné noze vytvořila řadu reportáží pro stanice MDR, arte, ARD a ZDF. Její reportáž (společně s Paulem Tutsekem) „Arte Reportage – Mongolei: Nomaden in Zeiten des Klimawandels“ [Mongolsko: Nomádi v době klimatických změn] pro stanici arte byla v roce 2021 nominována na Grimmeho cenu. Jana Šustová působí od roku 2000 v Českém rozhlase, kde se zaměřuje především na Romy a další národnostní menšiny. Začínala jako webeditorka německé a ruské redakce Rádia Praha, ale romská kolegyně ji přivedla k rozhlasovému mikrofonu. Od roku 2023 externě spolupracuje také s německou televizí MDR / ARTE. V roce 2009 jí byla udělena historicky první Cena Muzea romské kultury za vytrvalou podporu muzea a pomoc při budování jeho sbírkových fondů, za stálou propagaci romské kultury vůbec. Je spoluautorkou knihy „Amendar. Pohled do světa romských osobností“, která získala Cenu Gloria Musaealis v kategorii Muzejní publikace roku 2018.

Marianne Allweiss pracuje od roku 2022 v Praze jako rozhlasová zpravodajka pro stanice Deutschlandradio a ARD. Předtím pracovala pro Deutschlandfunk Kultur v Berlíně jako redaktorka a moderátorka v primetime programu a ve zpravodajské redakci. Podobně jako mnoho novinářů, kteří zůstávají spjati s Prahou, absolvovala stáž v českém zahraničním vysílání Radio Prag. Studovala historii, politiku, ekonomii a evropská studia, a to pokaždé se zaměřením na východní a střední Evropu. Jejím cílem je spojovat historii a současnost.

Adéla Petrová je absolventkou Mediálních studií a žurnalistiky na Masarykově univerzitě v Brně. Při studiu se rozhodla pro rozhlasové zaměření a následně nastoupila na praxi do zpravodajské redakce brněnské pobočky Českého rozhlasu. Tam objevila pořad pro romskou menšinu O Roma vakeren vysílaný na Radiožurnálu, do kterého v současnosti přes rok externě přispívá. Věnuje se hlavně historickým a kulturním tématům, ale i všemu, co souvisí s občanskou společností, kterou v současnosti studuje na magisterském programu Karlovy univerzity.

Narodil se v Jindřichově Hradci, dětství prožil v Třeboni. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze, po studiu se živil jako zkušební technik a dělník nebo cestoval. V Respektu pracuje od září 1994 jako reportér, později jako komentátor. V letech 2005–2006 byl šéfredaktorem. Nyní vede rubriku komentářů. V roce 2011 získal Fulbrightovo stipendium. Píše politice, historii, problematice životního prostředí nebo energetiky. Je také autorem zahraničních reportáží (především z Asie). Napsal knihu „Magor a jeho doba“ o životě Ivana Martina Jirouse, která získala Magnesii Literu za objev roku a Knihu roku Lidových novin.

Philipp Krohn se jako ekonomický redaktor deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung zabývá tématy udržitelnosti a má na starost reportážní rubriku People and Business. Někdy ovšem narazí i na témata mimo svoji oblast a přispívá pak i do ostatních tematických částí tohoto deníku. Žurnalistické řemeslo se začal učit v roce 2005 v tehdy ještě dvou vysíláních stanice Deutschlandfunk v Berlíně a v Kolíně nad Rýnem. Před stáží v rozhlase získal dva tituly z ekonomie a germanistiky. Od jeho diplomové a magisterské práce vede přímá linie k jeho druhé knize „Ökoliberal. Warum Nachhaltigkeit die Freiheit braucht“ [Ekoliberální. Proč udržitelnost potřebuje svobodu]. Pro vydání své první knihy „Sound of the Cities. Eine popmusikalische Entdeckungsreise“ [Poznávací cesta za popovou hudbou] zkoumal společně s Ole Lödingem hudební scény v sedmi zemích.

Martin Nejezchleba je reportér a redaktor týdeníku DIE ZEIT. V redakci v Lipsku se zaměřuje především na východ Německa a střední Evropu. Narodil se v Československu, vyrůstal v Bavorsku, pracoval jako novinář v Praze a Berlíně. Za svou práci obdržel v roce 2019 Německou cenu reportérů.

Vít Poláček je historik, filmový scenárista a dramaturg. Věnuje se jak dokumentárnímu, tak hranému filmu. Dlouhodobě spolupracuje s Českou televizí. Matthias Schmidt je novinářem, filmovým tvůrcem a režisérem, který vytváří dokumenty pro ARD, ZDF, arte, 3Sat, MDR a WDR. Pro Deutschlandfunk Kultur a MDR Kultur, deníky a internetový portál www.nachtkritik.de připravuje také divadelní a literární recenze.

Karolina Kripnerová je architektkou věnující se sociálním přesahům architektury. Přednáší, píše články a moderuje diskuse o tématech jako je veřejný prostor, bezdomovectví či dostupné bydlení. Je spoluzakladatelkou neziskové organizace Architekti bez hranic. Janek Rous je audiovizuální umělec, pracující většinou s médiem videa či zvuku. V současné době působí na AVU v Praze jako člen Artyčok.TV, platformy pro současné umění a jako pedagog. Ve své praxi se často zaměřuje na sociální témata a problematické společenské jevy. Vojtěch Sigmund je architektem a spoluzakladatelem spolku Architekti bez hranic. Zajímá se o otázky dostupnosti bydlení, propojení sociálních témat a architektury. Jeho velkým tématem je také společenská angažovanost architektů.

Till Janzer je od roku 2006 vedoucím německojazyčné redakce Radio Prague International, zahraniční stanice Českého rozhlasu. V Praze žije již 26 let a svou novinářskou kariéru zahájil v roce 1998 v Prager Zeitung, poté přešel do rozhlasu. Ve své novinářské práci považuje za důležité, aby Česká republika měla v přeshraničním dialogu hlas v němčině.

Lída Rakušanová je novinářka na volné noze, která pravidelně komentuje dění v České republice a v Německu pro Český rozhlas, Českou televizi a jako pražská korespondentka listu Passauer Neue Presse. Od 70. let do roku 1994 působila v Rádiu Svobodná Evropa v Mnichově, koncem 90. let byla členkou Koordinační rady Česko-německého diskusního fóra. Je nositelkou řady ocenění, m.j. i Ceny česko-německého porozumění.

Veronika Kindlová je externí spolupracovnicí Českého rozhlasu. Pro jeho vysílání připravuje především pořady o historii a podílí se také na vysílání pro německou menšinu. Zaměřuje se zejména na české dějiny 20. století, baví ji zejména jejich pozapomenuté nebo okrajové kapitoly. Vystudovala historii a dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Iris Milde je nezávislá novinářka a překladatelka z českého jazyka. Píše pravidelně pro rozhlasové stanice Deutschlandfunk, Deutschlandfunk Kultur a časopis MONUMENTE. Kromě toho pracuje jako referentka pro styk s veřejností v Saské evangelické akademii, pro kterou vydává časopis SINN. Po studiu translatologie a žurnalistiky na univerzitě v Lipsku žila v Norsku, Polsku a České republice. V roce 2022 obdržela mediální cenu Německého národního výboru na ochranu památek.

Štěpán Vizi v současnosti pracuje v Centru pro dopravu a energetiku (CDE), kde se zabývá především evropskou energetickou a klimatickou politikou a řešeními současné energetické krize. Je absolventem Fakulty sociálních věd UK, část studií strávil také na univerzitách v Brémách a Tübingenu. Filip Rambousek momentálně pracuje na Německém velvyslanectví v Praze, kde pomáhá rozvíjet česko-německou vědeckou spolupráci. Předtím působil tři roky jako vědecký redaktor v Českém rozhlase. Vystudoval Německá a rakouská studia na FSV UK v Praze a Nationalism Studies Program na CEU v Budapešti a ve Vídni.

Michael Billig je nezávislý novinář, který se zaměřuje na oblasti propojující cirkulární ekonomiku, ochranu životního prostředí a kriminalitu. Pracoval kromě jiných pro televizní stanice jako NDR / Norddeutscher Rundfunk, ZDF, RTL, Pro 7 nebo tištěná média jako Berliner Zeitung a Magazin Greenpeace. Založil si i vlastní blog - muellrausch.de Marius Münstermann je nezávislý novinář, který vytváří investigativní reportáže pro německá a mezinárodní média, například pro televizi ZDF, stanici NDR / Norddeutscher Rundfunk, časopisy Der Speigel nebo Stern, Magazin Greenpeace nebo pro noviny Süddeutsche Zeitung. Své rešerše zaměřuje především na těžbu nerostných surovin nebo kriminální činnost v oblasti životního prostředí a zemědělství. Jeho multimediální webové projekty získaly několik ocenění, například Cenu Georga von Holtzbrincka za publicistickou činnost v oblasti hospodářství nebo Cenu Hansela Mietha za ´story-telling´ / vyprávění příběhů v digitálním prostředí.

Christian Stücken pracuje více než 20 let jako novinář pro Bayerischer Rundfunk, především pro politický magazín Kontrovers. Mezi jeho hlavní oblasti zájmu patří témata justice, soudobých dějin a také investigativní výzkum.

Narodil se v Sokolově na západě Čech, v bývalých Sudetech. Od roku 2003 spolupracuje s Českou televizí. Před tím absolvoval hereckou hudebně-dramatickou Konzervatoř v Praze, je tedy i vystudovaný herec. Posléze absolvoval divadelní fakultu JAMU Brno, obor režie. Dostal nabídku na pozici uměleckého šéfa legendárního brněnského divadla Husa na provázku, ale raději odjel na roční zahraniční cestu. Po návratu rok pracoval v dětském domově. Zahraniční cesta a práce v dětském domově jej zcela zásadně ovlivnily jak lidsky, tak profesně. Je nejen režisérem, ale i scénáristou, střídá práci pro divadlo, televizi a film. Často pracuje s dětmi, hendikepovanými nebo se zajímá o témata různých menšin.

Jakub Wehrenberg je režisér, který dlouhodobě spolupracuje s Českou televizí. Zaměřuje se na širokou řadu formátů od zábavných přes cestopisné pořady až k populárně naučným cyklům. Diváky zaujaly mimo jiné jeho série o putování po sousedních zemích s názvem V karavanu po... nebo výpravy v Příbězích starých hospod. Hraný dokument měl možnost natočit si poprvé.

Dokumentaristka, publicistka a producentka Jolana Matějková se česko-německým vztahům věnuje dlouhodobě. Natočila několik dokumentů o významných postavách české a německé historie. Základy česko-německých vztahů po roce devadesát popsala v knize rozhovorů s Alexandrem Vondrou a v portrétu bývalého velvyslance ČR Františka Černého. V současnosti pracuje na filmu o Lídě Rakušanové - hlasu RFE.

Jan Brož pracoval pro deník MF Dnes, týdeníky Euro a Hrot a od října 2022 působí v Hospodářských novinách. Zaměřuje se především na témata spojená s energetikou a klimatem. Jelikož však nemalou část života prožil ve Vídni a malou i v Berlíně, rád píše i o dění v německojazyčných zemích a nabourává tak stereotypy, které Češi o tamních obyvatelích mají.

Martin Weiser býval vládním a berlínským zpravodajem ČTK a teď pro Četku dělá noční zahraniční zpravodajství z různých koutů světa; momentálně z Martiniku. Když má prostor a čas, píše pro Reportér - nejraději o Africe; o tématech, kterým se u nás nedostává pozornosti, ale zaslouží si ji; a také o lidech, kteří se svět kolem sebe snaží měnit k lepšímu. Efektivní altruista.

Magdaléna Fajtová působí jako redaktorka zpravodajství v zahraniční redakci Českého rozhlasu. Specializuje se na oblast západního Balkánu - na politiku, společnost a životní prostředí. Vystudovala Mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních studií Univerzity Karlovy a předtím Mediální studia a žurnalistiku na Masarykově univerzitě v Brně.

Steffen Neumann již od roku 2008 působí v Sächsische Zeitung jako zahraniční korespondent z českého pohraničí. V tomto deníku připravuje každý týden stránku reportáží ze sousední země. Jeho druhou vášní je v Česku žijící německá menšina, pro niž již od roku 2017 připravuje jako šéfredaktor časopis Landesecho.

Danko Handrick coby rodilý Lužický Srb pěstuje úzké kontakty s Českem již od svého dětství. Od roku 1999 pracuje v redakcích MDR, mezi lety 2008-2014 a poté znovu od 2019 je televizním korespondentem ARD v Praze. Říká, že televize je jako puzzle: je potřeba vyprávět a skládat dohromady malé příběhy, aby čtenáři získali ucelený obraz. Christian Gramstadt je německý scénárista a režisér. Od roku 1997 působí pro televizi ARD/Das Erste, v současné době jako programový vedoucí zodpovědný za oblast politiky, hospodářství a společnost.

Václav Jabůrek je od roku 2019 zahraničním zpravodajem Českého rozhlasu v Berlíně. Předtím působil v zahraniční redakci ČRo jako redaktor a následně reportér. Ladislav Novák je členem zahraniční zpravodajské redakce Českého rozhlasu. V současné době působí v Bratislavě jako zahraniční reportér pro Slovensko, Rakousko a Maďarsko. Své rozhlasové zkušenosti začal sbírat na Radiu Wave, stanici pro mladé posluchače.

Renate Zöller působí jako spisovatelka a novinářka na volné noze. Profesně se orientuje zejména na střední Evropu, je redaktorkou časopisu Kulturkorrespondenz, který se věnuje kulturnímu dědictví Němců ve východní Evropě. V minulosti žila v Praze a pracovala pro Prager Zeitung, Český rozhlas a magazin Respekt.

Markéta Kachlíková je redaktorkou zahraničního vysílání Českého rozhlasu. V německé redakci stanice Radio Prague International připravuje zpravodajství o dění v České republice pro posluchače a čtenáře v německy mluvících zemích.

Alena Wagnerová je spisovatelkou, publicistkou a historičkou. Žije střídavě v Praze a v Saarbrückenu. Ve své tvorbě se věnuje kulturním dějinám střední Evropy a otázkám postavení ženy v moderní společnosti.

Hans-Jörg Schmidt v Praze žije a pracuje od roku 1990 jako novinář na volné noze. S trochou nadsázky se dá říct, že je služebně nejstarším německým korespondentem na Vltavě. Více než dvacet let píše zprávy pro berlínský deník DIE WELT. V současnosti pracuje nejčastěji pro drážďanské Sächsische Zeitung, vídeňské Die Presse, agenturu N-Ost a portál eurotopics.net a pro Katolickou zpravodajskou agenturu KNA v Bonnu.

Známý český spisovatel. Nejznámější je jeho literární tvorba, ale je také autorem divadelních her a komiksů. Píše dvojjazyčně - česky a německy.